Jak hrát šipky - aneb trocha rad nikdy neuškodí

 

Kapitola I – Hod

Hod

Obdržel jsem mnoho dopisů, ve kterých jste mě žádali o rady ohledně technické stránky házení šipek. Nejprve se podívejme na to, jak šipka letí. Putuje po parabolické křivce, po stejné jako např.  

Křivka může být vyšší i nižší, což záleží na síle, kterou je šipka hozena. Slušná házecí technika by měla vést šipku po této parabolické křivce již při napřahování a měla by garantovat, že šipka bude po ní pokračovat i po jejím vypuštění z ruky. Jak musí být šipkou pohybováno, aby si udržela správnou pozici? To se musíme podívat na mechaniku házející ruky. Ta může být přesně popsána jako "stroj" skládající se ze tří pák spojených dvěma klouby a jednoho kloubu udržujícího stroj na pevném místě.  

Pohledem na horní obrázek zjistíte, že dvěma spojujícími klouby je loket a zápěstí, fixujícím prvkem je rameno a třemi pákami tři hlavni části ruky. Ti z vás, kteří měli tu smůlu a byli na škole vzděláváni v mechanických vědách, si určitě pamatuji velmi úhledný argument: Teoreticky mohou opsat jakoukoliv možnou křivku uvnitř jejich dosahu, pokud je pákami hýbáno správně. A ačkoliv je lidská ruka trochu méně pohyblivá, parabolická křivka je stále lehký pohyb.

Horní obrázek již ukázal "mířící" pozici při hodu šipkou. V následující animaci můžete sledovat páky a klouby v práci při správném hodu, udržujícím šipku na parabolické křivce.

 Aiming position - mířící pozice; Backward move - pohyb vzad; Acceleration - akcelerace; A. + release - a. + vypouštění; Follow through - dokončení pohybu

 

Co DĚLAT a co NE při hodu šipkou

Před pokračování můžete (a měli byste) strávit trochu času pozorným prohlédnutím si předcházející animace. Nejprve sledujte každou část samostatně, potom pokračujte celým zařízením a tím, v jaké souhře jsou jednotlivé části ruky při udržování šipky ve správném směru.

Jednotlivé páky a klouby

Rameno – jediné místo celého procesu, které nemění svou pozici. Tudíž NESMÍTE hýbat svým tělem, když házíte. Jediná házecí akce přichází z vaši ruky.

Loket – Ten zůstává na stejném místě při pohybu šipky vzad a v určitém místě ve zrychlující fázi se začíná pohybovat směrem nahoru. To je velmi zajímavá věc, protože jste již určitě slyšeli, že i loket by měl během hodu zůstat nehybný. To je ale špatně. Opět si prohlédněte animaci: Pevný loket by vás nutil,vypouštět šipku dříve. Rozdíl je potom až takový jako mezi ručnicí a pistolí. Dlouhá hlaveň ručnice zvyšuje její přesnost. Stejný dopad má i delší kontrola šipky. A pokud chceme udržet šipku ve správném směru, musí se loket pohybovat nahoru v pozdější fázi hodu. To ulehčuje samotné vypouštění šipky z ruky, protože již nemusíme hledat absolutně přesné místo, kde šipka musí ruku opustit. Vůbec nevadí, když se při vypouštěni šipky trochu opozdíme, ta stejně zůstane v pěkném parabolickém pohybu.

Zápěstí – Pohyb zápěstím je velmi často diskutovaným tématem. V animaci můžete vidět, že není výrazný, tudíž není nezbytností. Ale většina profi-hráčů používá pohyb zápěstím z jednoho důvodu: Pomáhá při akceleraci. Nepřipomíná vám náhodou třípákový systém ruky bič? Pokud použijete pohyb zápěstím, konec vašeho biče (kterým je vlastně šipka) se bude pohybovat rychleji. Potom budete moci pohybovat s ostatními částmi pákového systému pomaleji, což znamená méně síly do vašeho hodu a zároveň více přesnosti. Pohyb zápěstím ale skrývá jedno nebezpečí: Jedná se o další věc, která musí být při hodu kontrolována, což znamená další zdroj vašich případných chyb. Zatímco většina expertů tento pohyb používá, raději bych ho nedoporučoval začátečníkům, kteří ještě nemají zažitou kontrolu pohybu své ruky při hodu.

Fáze hodu

Míření – Dejte vaše oči, šipku a cíl, který chcete hodit do jedné roviny. Zaostřete na cíl, ne na šipku nebo na nádhernou ženu (muže), která právě vchází do baru. Používejte mířící body na terči pokud chcete, nebo miřte jinak, ale hlavně miřte! Většina šipkařů míří přirozeně již od začátků, ale překvapivě někteří začátečníci ne. Ale bez toho to nejde, proto miřte.

Pohyb vzad – Dělejte ho, ale ne příliš rychle. Mnoho začátečníků se bojí ztráty míření při zpětném pohybu, ale eliminace této ztráty je pouze věcí tréninku. Existuje pouze málo špičkových hráčů, kteří tento pohyb vypouští. Délka tohoto pohybu je individuální záležitosti, měl by být ale poměrně velký. Jestliže se vám bude zdát pohodlný, tak by měl být pokud možno co nejdelší. Kontaktů s vaším nosem či okem se vyhnete stáhnutím šipky pod bradu nebo vedle tváře, to záleží na osobních preferencích. Typickou chybou je právě krátký pohyb vzad, protože jeho kontrola je velmi složitá. Ale tím, že ho zkrátíte nebo úplně vynecháte, obětujete spoustu místa na akceleraci a také přesnost. Zde se určitě vyplatí pilněji trénovat než se vydat lehčí cestou!

Akcelerace – Není zas tak rozhodující, jak byste si možná mohli myslet. Dělejte ji co nejpřirozeněji, ne příliš rychle a bez nadbytku síly. Proveďte ladně jedním jediným pohybem, který by měl obsahovat i následující dvě fáze. Nezapomeňte na pohyb lokte směrem nahoru. Pokud pohybujete zápěstím, pak se vaše ruka začne posunoval dopředu těsně před poslední fází – zakončením.

Vypouštění šipky – Jak jsem se již zmínil výše, při správné technice přichází přirozeně a nejedná se o velký problém. Pokud máte problémy s místem, kde šipku vypouštět, pak se pravděpodobně jedná o technickou chybu – nezvedáte loket nebo neprovádíte zakončení. Jedná se o kritické místo pro pohyb zápěstím. Ruka musí být v pravém úhlu s předloktím. Jestliže se dostane dál, tak v místě vypuštění míří šipka směrem dolů – přečtěte si odstavec "šipka" ke konci tohoto článku.

Zakončení – Velmi důležitá věc. Vzpomeňte si na srovnání ručnice a pistole. Nejlepší variantou, jak zakončit hod, je s rukou mířící na vybraný cíl. Typickou chybou v této fázi je spuštění ruky dolů ihned po odhodu šipky.

Předmět zájmu

Šipka – Skutečný cíl našeho zájmu je konečně zde. Šipku udržujte vždy na parabolické křivce. V řeči geometrie: vaše šipka musí být vždy v rovině s tečnou házecí paraboly v bodě překřížení ruky s parabolou (doufám, že vám to není příliš vzdálené). Nemusíte si ale nahrávat váš hod pomocí videokamery a potom si kreslit na obrazovce optimální dráhu letu. Ta se většinou vyvine zcela přirozeně (díky bohu a genům našich kameny házejících, zvířata zabíjejících, maso získávajících a díky lomu přežívajících předků). Svou pozornost zaměřte hlavně na následující věci: Šipka směřuje nahoru v mířící pozici. Tento úhel se zvětšuje při pohybu zpět a potom se postupně zmenšuje při akceleraci. Při vypouštění je šipka téměř v horizontální pozici, ale stále by měla mírně směřovat nahoru. V každém případě je šipka směřující dolů během jakékoliv části hodu špatná věc. Doufám, že jste tomu alespoň trochu porozuměli.

Třesení – Šipka téměř každého začátečníka se za letu třese. Šipky profíků a expertů ale ne. Třesení může mít několik důvodů:

Akcelerace šipky není po parabolické křivce.

Kombinace letky a násadky nesplňuje standardní aerodynamické požadavky. Při prvních potížích začněte používat vlaječky standardních tvarů a velikosti a středně dlouhé násadky.

Někde ve vašem hodu se objevuje pozorovatelný „tik“ ruky.

Nejvíce pravděpodobné: Šipka někde během hodu míří dolu.

Nejméně pravděpodobné: Šipka míří příliš vysoko.

Toť vše z mé analýzy mechaniky hodu šipkou. Jako vždy budu rád, pokud mi pošlete vaše názory nebo otázky.